Kniha: Válečná nevěsta
Autor: Jiří S. Kupka
Počet stran: 256
Nakladatelství: Šulc-Švarc Praha
Anotace: Nevšední milostný příběh s osudnou volbou mezi dvěma bratry, které rozdělila válka.
Román se odehrává v Londýně za druhé světové války v době bitvy o Anglii. Hana Hrachovcová si postupně vytvořila milostný vztah k bratrům Hellerovým a od obou dostala nabídku k sňatku. Najednou neví, jaká by měla být její volba. Vilém Heller převzal po svém otci řízení mezinárodní obchodní společnosti a je do Hany hluboce zamilovaný. Robert Heller je pravý opak svého staršího bratra. Žije marnotratně z podílu na rodinném jmění, miluje hry a hlavně ženy, které přitahuje nevšedním šarmem. Každá s ním prožila něco nezapomenutelného, ale s žádnou se nikdy nechtěl oženit. Přitom nikdo netuší, že Robert při svých cestách po Evropě plní úkoly britské tajné služby, a tak si aspoň představuje, že se po válce bude moci Haně pochlubit, kým doopravdy je.
Narozen 28.9.1921 v Praze. Spisovatel, prozaik, dramaturg, scénárista, autor televizních her a knih pro děti.
Pochází z rodiny úředníka. Absolvoval reálné gymnázium v Praze-Libni (mat. 1940) a abiturientský kurz při obchodní akademii v Praze na Vinohradech (mat. 1941). V letech 1941–45 pracoval jako obchodní referent u zemědělské firmy Selecta. Po půlroční vojenské službě v Praze (1945–46) se stal redaktorem časopisů vydávaných Ústřední radou družstev: Zemědělské družstevní noviny, Družstevní věstník, Spotřebitel a Nový svět. V letech 1950–51 byl redaktorem kulturněpolitického měsíčníku Směna v nakladatelství Mladá fronta (redigoval jej s Pavlem Hanušem). V letech 1951–59 působil jako dramaturg v Čs. státním filmu; z toho však rok (1952–53) pracoval jako brigádník na stavbě Slapské hydrocentrály (inspirace využil v románu Rušné dny). Od října 1956 do května 1957 se s režisérem Jiřím Sequensem a kameramanem Rudolfem Miličem st. zúčastnil námořní cesty z Gdyně kolem Afriky na Dálný východ a Suezským průplavem zpět (společně natočili středometrážní dokumentární filmy Muži na palubě, Hranice světadílů a Země středu, všechny 1962). V letech 1959–70 byl vedoucím zprvu zahraničního, pak členského oddělení ve Svazu československých spisovatelů. Roku 1970 začal pracovat jako topič v teplárně, ještě v témže roce však utrpěl těžký úraz s trvalými následky. Čtyři roky byl v invalidním důchodu, pak se stal spisovatelem z povolání.
Pochází z rodiny úředníka. Absolvoval reálné gymnázium v Praze-Libni (mat. 1940) a abiturientský kurz při obchodní akademii v Praze na Vinohradech (mat. 1941). V letech 1941–45 pracoval jako obchodní referent u zemědělské firmy Selecta. Po půlroční vojenské službě v Praze (1945–46) se stal redaktorem časopisů vydávaných Ústřední radou družstev: Zemědělské družstevní noviny, Družstevní věstník, Spotřebitel a Nový svět. V letech 1950–51 byl redaktorem kulturněpolitického měsíčníku Směna v nakladatelství Mladá fronta (redigoval jej s Pavlem Hanušem). V letech 1951–59 působil jako dramaturg v Čs. státním filmu; z toho však rok (1952–53) pracoval jako brigádník na stavbě Slapské hydrocentrály (inspirace využil v románu Rušné dny). Od října 1956 do května 1957 se s režisérem Jiřím Sequensem a kameramanem Rudolfem Miličem st. zúčastnil námořní cesty z Gdyně kolem Afriky na Dálný východ a Suezským průplavem zpět (společně natočili středometrážní dokumentární filmy Muži na palubě, Hranice světadílů a Země středu, všechny 1962). V letech 1959–70 byl vedoucím zprvu zahraničního, pak členského oddělení ve Svazu československých spisovatelů. Roku 1970 začal pracovat jako topič v teplárně, ještě v témže roce však utrpěl těžký úraz s trvalými následky. Čtyři roky byl v invalidním důchodu, pak se stal spisovatelem z povolání.
Tímto bych chtěla mockrát poděkovat internetovému knihkupectví Knihcentrum za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete objednat ZDE.
Může obsahovat spoiler!!
chtěla přečíst. Anotace mě zaujala a já jsem si řekla že to zkusím. Jak už anotace vypovídá, tak někomu to můžu přijít jak další zamilovaný trojúhelník a nic z toho. Popravdě tohle tam úplně nečekejte, přece jen kniha se odehrává během druhé světové války, takže to se v té knížce řeší mnohem víc.
Ze začátku jsem se v knize trochu ztrácela a vůbec jsem se do příběhu nemohla dostat. Dělalo mi to problém po celou dobu knihy, ale aspoň jsem knížce jakž-tak rozuměla a věděla jsem o čem to vlastně čtu. Problém mi dělaly hlavně ty německé slovíčka a trochu mi to i vadilo, němčinu moc nemusím to už jen podle toho odpovídalo. Taky se v knížce rozebíralo hodně věci okolo té války, takže to mě moc nebavilo.
Ale abyste si nemysleli, že kniha vypráví celou dobu jenom o tomhle, tak to tak rozhodně není. Pro příznivce romantiky, zde ji určitě najdete, ale přece jen ji tu nehledejte mnoho.
V knize máme tři hlavní postavy Viléma, Roberta a Hanu Hrachovcovou. Obě rodiny
pocházeli z Česka, ale kvůli válce se přestěhovali do Británie. Nejvíce se v knize objevuje Robert, a proto jako jediného jsem ho měla trochu ráda, ale popravdě nikdo mi z knihy nějak k srdci nepřirostl, vždycky se najde aspoň někdo koho mám ráda. Snad jsem to teď napsala srozumitelně a snad chápete jak jsem to myslela. Nejvíc snad v celé knize mi vadilo jak se pořád přemisťoval a já jsem vždycky nevěděla ani kde jsem pomalu. Viléma o tom nějak vůbec nevím co si ani myslet, v knize se objevoval tak málo, že jsem neměla ani nějak šanci ho více poznat a možná je to i škoda. Hanu, tak ta mi taky nějak nevadila, ale i tak ke konci jsem trochu nepochopila proč to udělala, ale nechci spoilerovat.
Závěr knihy mě dost překvapil, nečekala jsem takovýhle konec a rozhodně nechápu proč to autor takhle ukončil. Popravdě jsem z toho konce i trochu zmatená a nevím co si mám myslet, ale to si musíte přečíst sami a posoudit sami, jestli i vy by jste byli spokojený s koncem nebo ne jako já.
Shrnutí: Knížka nebyla rozhodně špatná, i když jsem ji možná jenom zkritizovala. Měla jednu výhodu, že byla aspoň čtivá, četla se celkem rychle, ale myslím, že nudnější pasáže se tam taky najdou. Knížku bych za sebe doporučila spíše starším čtenářům nebo těm co se o druhou světovou válku zajímavý více do detailu.
Já rozhodně nelituji že jsem si tuhle knížku přečetla, bylo to aspoň zas něco nového co jsem zatím nečetla. Historickou knihu z druhé světové války jsem už četla, ale takovouhle knihu ještě ne. Takže pokud hledáte něco nového, tohle by se vám třeba mohlo líbit.
Hodnocení obálky
Moje hodnocení
Hodnocení v procentech
45 %
Vypadá dobře , ale nejsem si jistá jestli by mě bavila . :)) Téma 2. světové války mě baví :) tak uvidím . Pěkná recenze .:)
OdpovědětVymazatNo právě :), já si myslím, že by se spíše líbila starším. Jinak děkuju moc :).
VymazatToto téma mám moc ráda, připisuji na svůj seznam sáhodlouhý :D
OdpovědětVymazatTak to jsem ráda :).
Vymazat