Zlodějka knih - Recenze

Kniha: Zlodějka knih

Autor: Markus Zusak
Počet stran: 528 stran
Nakladatelství: Argo
Anotace: Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem. 

Něco o autorovi:

Markus Zusak je australský autor. Zlodějka knih (The Book Thief, 2005) je jeho pátou knihou, získala mimořádný

ohlas a stala se mezinárodním bestsellerem. Úspěsný byl i jeho předchozí román The Messenger (Posel, 2002), určený mladší čtenářům. Letos vydává román Bridge of Clay (Hliněný most nebo také Clayův most), i tato kniha má dětského hrdinu a zaměřuje se na rodinný život a skutečné i citové "mosty".

Může obsahovat spoiler!!

Knížku jsem v nejbližší době neměla v plánu číst, ale když jsem viděla trailer na film, knížku jsem chtěla mít u sebe a hned se do ní pustit a opravdu se mi to podařilo.

Tuto knížku jsem si zamilovala a to jsem snad ještě ani nebyla v polovině knihy.  Doufala jsem, že knížka skončí dobře, ale když to bylo z prostředí druhé světové války tak jsem něco takového nemohla  čekat, řekla jsem si že knížka prostě nějak skončí  a i tak budu určitě spokojená J. 

Postavy.. všichni kdo četl knížku víme, že kniha byla vyprávěna z pohledu Smrtky, ze

začátku a ani později jsem si na to nemohla moc zvyknout, ale když se to příběhu ponoříte jde to pak už i samo. Hlavní hrdinka Liesel byla úžasná knižní postava a tuto postavu jsem si strašně oblíbila, v té době to vůbec neměla lehké a líbilo se mi na ní, jaký měla stav ke knihám a jak se chtěla naučit číst.

Maxe snad ani nemusím zmiňovat, prostě si jenom myslím, že kniha bez něho by nebyla ono.

Hans Hubermann  nevlastní otec Liesel, toho kdo by rád neměl, po celou dobu dodával knize humor a i když knížka patří spíš k těm smutným a tak on knížku aspoň trochu rozveselil.

Jinak jsem si překvapivě oblíbila celkem všechny postavy v knize.

Ze začátku knihy jsem byla trochu zmatená a nemohla jsem se moc do příběhu dostat,

možná to bylo z toho důvodu, že to bylo vyprávěno z pohledu smrtky a já jsem předtím žádný typ takovéhle knihy nečetla. Ale věřte mi, že postupem času se do příběhu dostanete a nebude se moct ani odhrnout, protože budete chtít vědět jak to všechno dopadne. Možná vás může i odradit, když je knížka takhle tlustá, ale když jste do knížky začtený tak ani nevíte jak rychle jste přečetli  50 stránek.  Ze začátku mi taky občas dělalo problém se v příběhu orientovat, protože občas se roky po kapitolách střídaly, a nevěděla jsem třeba na začátku kapitoly kde jsem. Naštěstí jsem to pak už vůbec nevnímala.

Z konce knihy jsem byla celkem dost překvapená a opravdu jsem takový konec nečekala, i ta slza mi ukápla, protože to ani jinak nešlo. Víc vám k tomu neřeknu ještě bych vyspoilerovala děj a to nechci.

K závěru můžu říct, že obdivuji jak přímo tento autor dokázal napsat takhle silný příběh

z prostředí Německa během druhé světové války když i on sám je z Austrálie. Ke knížce se určitě ještě někdy budu chtít vrátit, jen nevím kdy, protože to přece není typ knihy, který by každý dokázal číst pořád dokola. Jen vím, že si od tohoto autora přečtu určitě jeho další knihu která u nás vyšla.

Obálky

Originál * Německá * Francouzská * Portugalská * Česká (1. a 2. vydání)

Slovo závěrem..

Prostě k této knížce už nemám víc slov, jenom snad to že se mi strašně líbila a je to opravdu silná kniha, která vás jednou dostane a už nepustí. Já jsem knihu četla před asi cca 14 dni a občas na ni pořád myslím, a to už je pak co říct. Teď už jenom kouknout na film J. Knihu strašně moc doporučuju všem čtenářům!!!

Hodnocení obálky

Moje hodnocení

Hodnocení v procentech

100 %

Na závěr přidávám trailer k filmu J.